Z keře čajovníku není, ale narazíte na něj téměř všude.

Země, kde uvidíte a doslova pocítíte, že to místní lidé nemají lehké. Země, která je ráda za každého kdo jí navštíví. A možná právě proto vám to (někteří), nejen ti co pracují v cestovním ruchu dnes a denně, nezapomínají připomínat. Země, kde se každý snaží jak to jde, bohužel ve více případech je to spíše otravné než příjemné. Ale, i přes to, i tady potkáte mnoho příjemných lidí, kteří vás jen pozdraví a chtějí si jen popovídat z jaké země jste a jak se máte, aniž by vám bylo něco nabízeno a vnucováno. A někteří se domluví česky.

Tentokráte má cesta nebyla úplně čajová, respektive za čajem, ale i tak mě stejně dostihnul. Z keře čajovníku sice není, ale narazíte tady na něj téměř všude. Tradičním nápojem tady je ibiškový čaj v teplé i studené podobě ať už oslazený nebo neslazený.

Varianta pouze čistý Ibišek je pro organismus nejlepší.

Nálev z čistého ibišku má antioxidační a dezinfekční, ale i protizánětlivé účinky, snižuje pocení, zamezuje ukládání tuku v tepnách, pomáhá redukovat nadváhu či stimuluje paměť.

V Egyptě čaj z čajového keře neroste. Úsměvné je, že pokud se na sypaný čaj místních zeptáte, zjistíte, že čaj tady k prodeji na mnoha místech v zemi, ať už v nákupních centrech nebo v menších obchodech na ulici je. Ale nejvíce se tady budete setkávat s přebaleným černým čajem dustovým, (dust -prach) původem z plantáží z Keni. A možná tím, že je takto přebalený, ho mnozí považují za čaj místní a tak o něm i mluví.

Ale není to jen o tomto čaji. Převážně ve větších obchodech v Hurghádě narazíte nejen na černé a zelené čaje sypané, ale i  na čaje aromatizované. Nejčastěji aromatizované citronem, mangem a datlemi. Kvalitu musíte posoudit sami, vzhledem k tomu, že některé čisté čaje, které tady můžete vidět nebo na které narazíte, nabízejí a přímo ukazují z již otevřených pytlů, aroma samotného čistého čaje pak pomalu musíte hledat. A to by se pak jeden mohl učichat. Každopádně vůně u čistých čajů tím ztrácí, protože to není to pravé čajové skladování. Touto cestou jsem proto nešel a na ochutnání jsem si opatřil něco málo čaje aromatizovaného. Zelený s mangem a černý s citronem. 

Většinou před ochutnáním nic neočekávám, ale u těchto čajů jsem byl příjemně překvapený. Oba jsem kupoval přímo v Hurghádě. Zelený čaj s mangem v obchodě s názvem Nile Pharaous Bazaar. (Tam berou každého turistu). Hodně se tady specializují na různé upomínkové ač kýčovité suvenýry, které najdete převážně v přízemí na pravé straně. Na straně levé najdete různé šperky a podobně, nejspíš ve velmi dobré kvalitě a za jedinečnou cenu, to úplně hodnotit nechci. Každopádně, když se pak na konci dáte mírně vpravo, můžete nakoupit jak pití, jogurty, různé tyčinky, tak i ovoce, ale i drogerii a další produkty. V den co jsem tam byl, bylo dostupné mango a fíky. Nejspíš taky vašemu oku neunikne bar, kde vám udělají koktejl právě z čerstvého ovoce, z toho mála co tady mají.

Když se vrátíte ke vchodu, naproti vchodu jsou schody do druhého patra, kde z větší části na jedné straně (levé) mají textilní věci. Různé trička, šortky, kurty a další, na straně druhé (pravé) všehochuť od několika čajů, přes koření po různé vonné tyčinky, mýdla a mnoho dalších jiných pro nás potřebných věcí? až po papyrus, k tomu se ještě dostanu. Co, ale v tomto obchodě rozhodně oceníte je, že tady mají pro zákazníky k použití toaletu. To není úplně běžné, pokud nejste ve velkém obchodním nákupním centru. 

Černý aromatizovaný čaj s citronem jsem koupil na místním trhu, který ještě zmíním.

PŮVODNÍ MYŠLENKA BYLA NAZVAT TO KAM SE PODÍVAT A CO STOJÍ ZA TO. (Z toho co jsem poprvé stihnul navštívit).

Jak jsem nad tím, ale přemýšlel, přišlo mi vhodnější popsat jednotlivá místa a ke konci spíše napsat svůj pocit. Nerad bych ty, kteří Egypt rádi navštěvují pravidelně, pobouřil (protože to můžou vidět jinak, ale věřím, že v hodně věcech se sejdeme a dají mi za pravdu) i když po první návštěvě je nejspíš každý trošku mimo a možná to vidí tak, že sem už nikdy více. Bylo mnoho momentů, kdy nám Evropanům věci nedávají smysl.

PRVNÍ VÝLET, KTERÝ BYL OZNAČOVÁN JAKO VÝLET ZDARMA

(když si tedy zakoupíte 2 výlety) byla návštěva Hurghády, která je spojená také s návštěvou obchodu kde najdete tradiční přírodní voňavky a masti. Na místě vám, o nich dlouze popovídají (v češtině), nabídnou vám ibiškový čaj, nicméně na místě budete mít pocit, že očekávají, převedení (větší) části vašeho bankovního konta právě za nákup potřebných voňavek a mastí. Pokud něčím netrpíte a nezkoušíte, co by vám na to ještě pomohlo, klidně si návštěvu odpusťte. Následně se projdete marínou, (přístavem kde kotví lodě), kde po levé straně je podnik vedle podniku, (především restaurace), kde budete mít možnost navštívit obchod se šperky. Následuje návštěva rybího trhu, kde to pěkně voní po rybách, takže kdo nemusíte ryby, sem nejspíš nevkročíte a počkáte venku.

Odměnou vám po chvíli bude prodej malé taštičky od místní paní, soucit vzbuzuje dítětem v náručí, následně vás s další dcerkou bude pronásledovat téměř až před mešitu (s tímto se budete setkávat poměrně často, chudí vám budou nabízet různé věci, které doma nejspíš založíte a nevyužijete je). Následná návštěva mešity byla krásná, vstupuje se bez bot a ženy musí být zahaleny, (takže ženy už předem volte delší oblečení, které vás zahalí, ideální je mít s sebou nějaký šátek pro zahalení hlavy), ale nebojte se, na místě vám za drobný poplatek vše půjčí. Já jsem měl tradiční oděv, takže jsem problém neměl. Po návštěvě mešity se přibrzdilo u vyhlídky s výhledem na moře a následovala návštěva již zmíněného obchodu Nile Pharaous Bazaar. Než dorazíte zpět do resortu je vám po cestě připomenuto, že pokud jste byly spokojený s řidičem, který vás vezl, dejte mu peníze. Ještě zmíním několik přínosných tipů, které kdybych před cestou věděl, ocenil bych je.  

DRUHÝ VÝLET CESTA DO LUXORU

I přes teplo, které tady je, si nenechte ujít Luxor. Cesta začíná velmi brzy ráno, zpravidla kolem 4 hodiny. Probíhá to tak, že z některých resortů vás v menších počtech svezou menší auta na místo v Hurghádě, kde přestoupíte do autobusu (vše klimatizované). A vyráží se na cestu, po cestě se jen přibrzdí na shromaždišti, (bezpečnost je tady na prvním místě). A jak bylo vysvětleno, pak cesta měla probíhat v koloně několika autobusu za sebou. Nicméně, v žádné koloně jsme my rozhodně nejeli. (Při cestě zpět jsem se z rozhovoru v autobuse dozvěděl, že s námi celou cestu jel sympaťák v kvádru se zbraní pod sakem. Nejspíš k nám přistoupil na shromaždišti a jeho úkol zněl jasně. Nenápadně je hlídej. Je pravda, že nějaký agent nejspíš se studenou vodou?, kterou přitom bylo možné na palubě autobusu spolu s dalšími nápoji od řidiče za lepší cenu koupit se kolem průběžně motal, ale protože cíl cesty byl jasný, nesledoval jsem lidi v davu, kdo jak vypadá a kdo jak se tváří. Jasnou volbou pro mě byly památky. 

První zastávka KARNAK TEMPLE OPEN AIR MUSEUM, stála za to. Pokud budete mít možnost, nenechte si ujít, následný přesun kousek vedle do obchodu za účelem přesunutí našich peněz za nákup obrazů na papyrusu už můžete klidně oželet. Astronomické ceny v dolarech, lépe řečeno prostě předražené ceny pro turisty. TIP. Pokud si budete chtít obrázek na papyrusu jako památku přivezt, je možné ho koupit až před odletem na letišti. Výběr není tak velký jako v obchodě, obrázky jsou sice menší, ale nakonec si něco vyberete. My jsme si vybrali obrázek o rozměru 63cm x 42cm vyšel na 12 USD. Nakonec jsem v průběhu letu při přepravě na palubě letadla ocenil tuto ideální velikost, navíc za rozumnou cenu.

NÁSLEDNÝ PŘESUN PŘES ŘEKU NA DRUHOU STRANU NA OBĚD V CENĚ 

Po cestě byla zmiňována cca 30 minutová plavba po NILU, podle času. Autobus nás tedy přiblížil k řece, kde protože čas byl dobrý, byla možnost plavby. Já jsem se toho s mojí paní jako jediný nezúčastnil. Když jsem viděl lodičku, bylo nám hned jasné, že nemáme při tolika lidech na palubě šanci něco pořádně vidět. V klidu proběhnul oběd a čekalo se na účastníky výletu. Následné názory zúčastněných naše očekávání jen potvrdily. Nic moc neviděli a stálo je to 16 dolarů s platbou při cestě zpět v autobuse. Plavba v autobuse až při cestě zpět na mě moc dojem neudělala. 

PRAVDĚPODOBNĚ JEŠTĚ UVIDÍTE, PROTOŽE SCÉNÁŘ CESTOVEK JE PODOBNÝ

Navštívíte místo, kde zpracovávají kámen alabastr s možností nákupu, úsměvné na místě jsou, nejen ceny, ale i to, že před vchodem do prodejny vám budou nabízet kousky kamene s tím, že to je dárek. V momentě, kdy už je budete mít v ruce, se kousky promění na placený dárek a budou po vás chtít peníze. Dal jsem dolar, což je běžné. Někteří z principu kameny vrátili, když je to dárek neměl by si kdokoliv říkat o peníze. S tímto se budete v Egyptě setkávat na každém rohu. Bohužel to, že je tady mnoho lidí chudých a ti pak po lidech (nejen) z Evropy chtějí peníze za jakoukoliv drobnou radu nebo i jen za to, že se někým necháte vyfotit u památek je věc, na kterou pravděpodobně také nezapomenete, i když si cíleně nebudete připomínat. My to za ně nevyřešíme. Oni nás pak vidí tak, že jim nechceme zaplatit, když jsme ti boháči, kteří k nim vlastně přijeli rozhazovat peníze. My jsme tím otrávení a oni znechucení, že my nechceme nic kupovat. Přitom, kdyby nás nechali v klidu, koupíme toho třeba mnohem víc než někde nakonec vůbec nic. 

Cedule uvádí (THE COMPLEX OF THE SUN CULT IN THE TEMPLE OF HATSHEPSUT AT DEIR EL-BAHARI)

Na lístkuje napsáno:

na zdech tady toho moc neuvidíte, díky tomu co se již mnohem dříve přihodilo, ale rozhodně návštěva i tak stojí za to a můžu doporučit. Opět očekávejte, že za vstupem se vám hned připomenou prodejci, všemožného důležitého, co nestojí za to. Doma vám na to bude jen sedat prach a za peníze, které po vás budou chtít to opravdu nestojí za to.

Následný přesun do údolí králů VALEY OF THE KING, kde se pravděpodobně podíváte do tří pro turisty otevřených hrobek, návštěva ve vás nechá vzpomínku na celý život. I když tady už nás průvodce honil jak kozy. A dlouhá cesta zpět. Do Hurghády trvá cesta s 15ti minutovou přestávkou zhruba čtyři a půl hodiny.

TŘETÍ VÝLET NÁVŠTĚVA BEDUÍNSKÉ VESNICE A UKÁZKA TRADIČNÍHO TANCE, VÝLET ZAKONČENÝ VEČEŘÍ V CENĚ. 

Kousek od Hurghády je dalo by se říct základna kam dojedete klimatizovaným mikrobusem (cca po 15-20 minutách), tam ještě před odjezdem dostanete malou láhev vody zdarma a nabídnou vám k zakoupení šátky, které si buď sami omotáte kolem krku a hlavy nebo vám s tím pomůžou (až dojedete na místo docela tam fouká a může se stát, že může létat písek z pouště. My jsme si šátky nekupovali a na místě s létajícím pískem žádný problém nebyl). Následně tedy po několika minutách na základně přestoupíte do jeepu (nemyslím tím přímo značku Jeep), pojedete zhruba dalších 20 minut pouští, a ne tak daleko před horami dorazíte do beduínské vesnice. Upřímně řečeno už při pohledu na velkou cisternu s vodou venku jsem byl trošku na pochybách. Beduíni žijí v poušti v oázách, kde rostou palmy a mají dostupnou vodu ze studny. Po několika minutách mi velice rychle došlo, že tahle beduínská vesnice je jen turistická atrakce. Skuteční tady byly tak akorát beduíni, kteří vás 20-30 metrů tam a zpět svezou na velbloudovi. Všimli jsme si postrojů, které měli velbloudi uvázané kolem hlavy a které jim způsobovaly různé oděrky, což jim patrně nebylo příjemné, načeš když jsme je chtěli pohladit po hlavě, nepříjemně se po nás ohnali. Kdekoliv jinde pokud narazíte na velblouda, má jen malý postroj, jako velbloud, kterého jsme potkali v Hurghádě na konci maríny. Pravdou je, že beduíni se ke svým velbloudům chovají slušně. Opodál se podíváte, jak paní připravuje tradiční placky, přičemž oheň pod tálem rozdělává zapalovačem a přikládá kartonovou krabicí roztrhanou na kousky, následně si z jedné placky každý trošku odtrhne. Následuje ukázka tradičních výrobků, které vám prezentuje jen delegát, aniž by u něho nějaký beduín stál. Návštěvu zakončíte vypitím šálku ibiškového čaje a vyráží se zpět na základnu. Jedna z budov v beduínské vesnici je (údajně) určena pro děti, kde se učí. Při otázce, kde jsou beduínské děti, žádné jsem na místě neviděl, se už delegát moc bavit nechtěl. Ještě než dorazíte zpět, je vám opět připomenuto, že pokud jste byli spokojený s řidičem, který vás v jeepu vezl, dejte mu peníze.

Večeře formou, že si nandáte z několika gastronádob sami jídlo, byla v pohodě, jídlo výborné. Tradiční tanec se nám také líbil, samotná návštěva beduínské vesnice mi přišla jako uměle vybudované místo a atrakce pro turisty, návštěva kterou už příště nepodniknu. Čerstvé rozmixované mango a guava super. O tom si u nás můžeme nechat zdát. 

VÝLET A NAKUPOVÁNÍ S PŘIDANOU HODNOTOU

Pokud se chcete podívat na místa kam chodí nebo nakupují místní, vůbec se nebojte využít služeb místních taxikářů od kterých vás budou odrazovat. A rozhodně vyražte do staré Hurghády kde žijí a nakupují místní a rozhodně vyražte na místní trh do staré Hurghády, kde nakoupíte nejen čerstvé ovoce, koření, čaje, (tady jsem koupil již zmíněný černý aromatizovaný čaj s citronem), ale i další produkty. (Místní tady nakupují nejen čerstvé ryby a krevety. Ty si sice nekoupíte, ale my jsme je jako poděkování Mohamedovi koupili. Trošku nás mrzelo, že si je nemůžeme také koupit, protože za 10 ryb, něco jako naši pstruzi, jsme zaplatili na naše 200 Kč). Objevíte tady a můžete ochutnat místní placky, které vám před vámi čerstvě připraví. Nakoupíte různé ovoce jako guavu, banány, mango, granátová jablka, melouny, fíky, datle, kiwi a další. Přidanou hodnotou je, že ceny tady mají napsané a nikdo se s vámi nedohaduje, cena je předem jasná. (U ovoce je cena za 1 kg). My to sice z nápisů nepoznáme, ale místní průvodce v našem případě sympatický Mohamed vám rád pomůže. Nakupování si užijete a navíc si můžete jen několik kroků do tržiště vychutnat osvěžující čerstvě vymačkanou cukrovou třtinu na kterou vás rád vezme. Návštěva tržiště stojí za to, jen se vám to pěkně pronese. My jsme si zpět přivezli cca 10kg ovoce, jen z fíků se musela doma udělat marmeláda. Už před cestou byly hodně měkké, tak se s tím už předem počítalo, že to asi nezvládnou. K nim se ještě přidala čerstvá guava, takže na palačinkách výborná záležitost. Domácí fíkovo-guavová marmeláda.

 TIPY, POSTŘEHY A RADY ZÁVĚREM. MŮŽE SE VÁM PŘED PRVNÍ CESTOU DO EGYPTA HODIT.

1. Směňte si za české už u nás na dolary, (my jsme měli na osobu a týden cca 150 USD), které si na místě směňte na místní měnu, protože ideální je platit jejich měnou (pokud chcete dovezené dolary šetřit, vyberte si ve městě rovnou z bankomatu). Mnozí vás od platby místní měnou budou odrazovat a uslyšíte, že dolar a euro jsou bez problémů a to z jediného a zásadního důvodu, pokud něco zrovna stojí méně jak jeden dolar nebo jedno euro, vše se zaokrouhlí nahoru, tedy k ceně za jeden dolar či jedno euro. Pokud budete platit místní měnou, budete vždy platit přesnou cenu, tedy i o něco méně. Pokud vám přepočtou na dolar nebo euro zaplatíte vždy o něco více.

2. Pokud se budete chtít podívat na místa kam chodí místní nebo kde nakupují (třeba právě trh ve staré Hurghádě), kontaktujte místního sympatického taxikáře pana Mohameda Ibn Abdula, telefonický kontakt na něho je: +20 100 9963221, domluvíte se s ním anglicky. Kontaktujte ho na WhatsAppu. Rád vás za předem domluvenou částku za odvoz plus částku řekněme za průvodcovství, vezme na místa, kam se nepodíváte a navíc vám v místních obchodech rád pomůže jako tlumočník. Rád se vám bude věnovat a doveze vás na místa kam se nepodíváte. Peníze, které mu zaplatíte, jsou zanedbatelné, protože díky němu při nakupování peníze ušetříte. Stačí se s ním domluvit. Doporučuji z vlastní zkušenosti. 

3. Pokud budete vyrážet na výlety, které vám nabídne delegát při první schůzce v resortu, (pod hlavičkou cestovky) to spíše vypadá, že to jde mimo cestovku, že výlety řeší delegáti a cestovka má z výletů jen provizi? Protože dost často uslyšíte vždy ke konci výletu: pokud jste byli spokojeni s řidičem dejte mu peníze, protože jeho plat není velký. Z principu -proč tedy cestovka neplatí své externisty lépe? Ti by si následně přes delegáta nemuseli říkat o další peníze? Otázkou tedy také může být, kdo je vlastně platí? Když ještě nakonec chtějí peníze od turistů. (nevybavuji si, že bych někdy po absolvování cesty vlakem nebo autobusem na konci cesty ještě platil stévardce/stévardovi v autobuse /Regio Jet nebo průvodčímu ve vlaku, protože nejsou dobře placeni tak, jak by si představovali).

4. Pro fakultativní výlety v egyptě se podívejte na tento web: 

http://www.vyletyhurghada.com/recenze-o-vyletech-egypt/

Pokud si chcete návštěvu Luxoru užít, domluvte se na 2 denním výletu. Nebudete tolik unavení a vše si v klidu, bez spěchu opravdu užijete. 

Stránky jsou v češtině a recenze mluví za vše. Nabízejí nejlepší ceny za realizaci výletů versus výlety, které vám budou nabízet delegáti cestovek. Můžete si objednat jakoukoliv cestu kdykoli, stačí je kontaktovat. Bohužel o tomto webu jsem se na místě v Hurghádě dozvěděl od krajanů až téměř ke konci pobytu. Byli spokojeni. Sám nemůžu posoudit. Vyzkouším je příště.

5. Můžete být překvapeni. Policie v zemi funguje, dalo by se říci na policejních místech respektive police-pointech. Všimnete si toho, když budete cestovat, poměrně často vás zbrzdí takovéto místa na cestě, dalo by se přirovnat k našim celnicím na hranicích, když ještě fungovaly. Není to úplně příjemné. Na cestě do Luxoru jich bylo požehnaně a i v Hurghádě zaznamenáte místa kde u silnice sedí policisté se zbraněmi. I když v Hurghádě za sebou nemají policejní budovy.

6. Resort nemusí nabízet služby, které se předem zmiňují a přístup do moře vás může nemile překvapit.

Nemusíte být nároční, nicméně za svoje peníze byste měli dostat to, co je před cestou zmiňováno. Resort Jasmine Palace ač se uvádí, jako pětihvězdičkový hotel, my bychom mu dali nanejvýš 3 hvězdičky. Pokud potřebujete něco řešit s recepcí, je to na delší čas, sice si napíší, ale následná komunikace vázne. Hotelem provozovaná Ala card čínská restaurace byl zážitek, na který milovník sushi jen tak nezapomene. Prezentované nejen sushi nemělo nic společného se sushi, které je připravováno u nás natož přímo v zemi původu. (Fotky raději nezveřejňuji).

7. Vše tady stojí na čísle pokoje jako by si vás prověřovali, zda u nich bydlíte. Pokud něco potřebujete nebo řešíte na recepci, první na co se vás budou ptát je číslo pokoje. Což se dá pochopit. Na jméno se moc neptají. (Kdokoliv může přijít a nahlásit jen číslo pokoje).

8. Pokud chcete navštívit pláž jiného resortu, než kde bydlíte, je třeba mít vždy s sebou cestovní pas.

DOPORUČUJI PLÁŽ MENŠÍHO RESORTU Coral Beach.

Pokud si chcete užít koupání a šnorchlování a váš resort nemá ideální pláž, za návštěvu stojí menší resort Coral Beach, za poplatek 8 USD na osobu/den můžete využít jejich pláž s krásnou lagunou, která je pro rychlé namočení a plavání ideální. Šnorchlování nad korály kousek vedle z krátkého mola je tady taky super.  

9. Můžete být překvapeni. Letiště v Hurghádě je na tom podobně jako v některých jiných zemích, jako třeba na Srí Lance. Před odletem vám kontrolují pas už přímo u vstupu do budovy. Znamená to, že na odlet se dovnitř dostane pouze ten, který odlétá. Nenarazíte na to, že by třeba místní, kteří z Hurghády někam odlétají, mohl někdo až k check-inu doprovodit.

10. Vývoz mušlí je zakázán, hrozí vysoká pokuta. (Mám pocit, že se mluvilo o 500 USD, tedy dle kurzu kolem 12.500 Kč, raději jsem hned vypustil). My jsme se informaci dozvěděli při cestě na letiště na odlet. Byli jsme mírně v napětí, ale bral jsem to tak, že žádné velké mušle nevyvážíme, takže jsme na sobě nedali nic znát. Jen něco málo malých, které jsme na pláži nasbírali, ty nejspíš nikdo neřeší? Odbavení a odlet proběhnul v klidu. Nikdo nás naštěstí nezadržel ani nepokutoval.

Pokud je i tento článek pro vás přínosem a pomůže vám před vaší (první) cestou jsem moc rád.
A když ne, ale víte, komu by článek pomohl, budu rád, když informace předáte dál.

Pro lepší a větší zobrazení se podívejte na EGYPT OBRAZEM.

Klikem na tento odkaz: https://www.prodejcaje.cz/p/728/egypt-obrazem